VRAŽDA V POLNÉ

 
Mapa Polné. V dolní části je červeně označeno místo nálezu Anežčina bestiálně zavražděného těla.
 
Pohled na dnešní Polnou, z ulice "Na lázni".
 
Letecký pohled na Polnou, konkrétně část "Židovské město". Zde bydlel s matkou a bratrem v chudém bytě v suterénu jednoho domu, který byl určen pro chudé. Modře je vyznačen Rabínův dům, a červeně synagoga.
 
 
Je dodnes záhadou, kdo bestiálně zavraždil Anežku. Anežka Hrůzová měla jen 19 let. Byla katolička, bydlela v malé vesnici Malá Věžnice (Věžnička) blízko městečka Polná, kde pracovala jako švadlena. Dne 29. března 1899 odešla domů, tam však už nedošla. Její mrtvé tělo bylo nalezeno 1. dubna 1899 ukryté v mlází lesa Březina. 
Bylo shledáno, že ji někdo nejdříve 8x uhodil do hlavy - palicí a kameny. Pak ji škrtil provazem a nakonec podřezal ostrým nožem. Znásilněná nebyla, i když její šaty byly potrhány. Již tady, u nálezu Anežky, někdo prohlásil: "Byla podkošerována!" Jedná se o středověkou pověru, kdy byli občané židovského původu neprávem viněni z rituálních vražd. Hle - 1. dubna 1899 byla tato odporná pověra opět oživena. Proč? Protože tělo bylo nalezeno na Bílou sobotu a v tomto roce připadly Velikonoční svátky na konec židovského svátku Pesach.
 
Portrét, kresba Leopolda Hilsnera.
 
L.Hilsner v době soudního procesu. 
 
V den nálezu byla provedena pitva. Anežka umřela na vykrvácení, ale množství krve neodpovídalo tomu, kolik té krve mělo být. To byla další voda na mlýn těm, kteří chtěli spustit další pogrom na židovské obyvatele. Tak vznikla Hilsneriáda, šílenství antisemitismu na našem území. 
Nikoho nezajímalo, že Anežka mohla být zavražděna jinde. Chybějící množství krve by se našlo na místě činu - a k lesu Březina dopravena až po smrti. 
Na základě nepodložených zvěstí, a na nátlak veřejnosti, byl z vraždy obviněn Leopold Hilsner. Byl to mladík ve věku 22 let, nepříliš inteligentní a nevzdělaný tulák. Neměl dobrou pověst, to však nestačí k obvinění z vraždy. 
Na místě činu byl viděn nějaký neznámý muž, vyšetřovatelé se ale výhradně - na základě tlaku veřejnosti - soustředili na Hilsnera, který byl bez jakýchkoliv usvědčujících důkazů zatčen. 
Anežka Hrůzová byla pochována na hřbitově kostela Sv. Barbory 4. dubna 1899 jako mučednice. Některé zdroje uvádějí den jejího pohřbu až 5. dubna. 
Vyšetřování se soustředilo pouze na to, aby byl Hilsner odsouzen. Všechno ostatní bylo ignorováno. Například neznámý muž, kterého nějaký svědek viděl poblíž místa, kde Anežčino tělo bylo nalezeno, měl na sobě sivý oblek. Vyšetřovatelé nehledali tohoto podezřelého, ale hledali u Hilsnera sivý oblek! 
 
L.Hilsner u soudu.
 
Hilsner byl na základě neprůkazných, protichůdných, někdy i smyšlených "důkazů" odsouzen k trestu smrti. Soud se konal v Kutné Hoře 12. - 16. září 1899. Po vynesení rozsudku davy jásaly a oslavovaly...  Kasační soud pak věc vrátil k novému projednádní, toto se konalo v Písku. Tento soud připočetl Hilsnerovi k tíži i podíl na vraždě Marie Klímové. Vražda této dívky také nebyla nikdy objasněna. 
Hilsnera zachránila před popravou milost udělená císařem Františkem Josefem I. Místo smrti - doživotí. Dalších 18 let prožil Hilsner v Praze, v káznici na Pankráci. V březnu 1918 ho omilostnil poslední císař Karel I.
Hilsneriáda zuřila plnou silou celé dva roky. Antisemitismus se stal prostředkem politického boje. Dobový tisk podněcoval k nenávisti. Jak jinak. Dnes je to stejné... Židé byli napadáni ze všech stran, ožila středověká pověra o rituálních vraždách. Proti rituální pověře veřejně vystoupil T.G.Masaryk, tehdy univerzitní profesor. TGM doslova řekl: "Vystoupil jsem, protože jsem prohlédl klerikální antisemitismus a považuji ho za národní zlo. Svědomité studium mne přesvědčilo, že provedení polenského procesu je  
PŘÍMO ATENTÁT NA ROZUM A LIDSKOST." 
 
Fiktivní hrob Anežky Hrůzové.
 
Později nacistická propaganda využila - kromě jiného -  také pověry o rutální vraždě, k ospravedlnění pronásledování Židů. 
 
V jednom ze zdrojů, které jsem k tématu studovala, se říká, že Anežku mohla zavraždit její matka a bratr. Údajně Anežka žádala věno, protože se chtěla vdávat. Tento zdroj tvrdí, že Anežka měla divně skroucené nohy - jakoby umřela v sedě... Část jejího oděvu byla odstřižena nůžkami. Anežka prý nekrvácela z rány na krku, protože toto zranění vzniklo až po smrti Anežky. Tohle jsou důvody, které předložila obhajoba. Hilsnera obhajoval JUDr. Zdenko Auředníček. 
 
Je potřebné, aby byl Leopld Hilsner rehabilitován. Nějaké pokusy k tomuto již byly učiněny. Hilsner po zbytek svého života nesmírně trpěl tím, co se mu stalo. Křivda a nespravedlnost obrovského rozsahu. Cítím jako nefér i to, že se skutečný vrah Anežky Hrůzové nikdy nenašel...
 
Skutečný hrob Anežky Hrůzové na hřibotě u kostela Sv. Barbory.
 
L.Hilsner po propuštění z káznice.
 
 
a také informační brožury z Polné - expozice Leopolda Hilsnera v Rabínově domě.
Na netu najdete spousty dalších materiálů. V roce 2016 byl natočen film "Zločin v Polné". Hraný film najdete na jutubku: