TŘI SLOVA
Mladý a ctižádostivý rytíř byl známý svým bezuzdným životem. Jeden řeholník se ho snažil přimět k přemýšlení, aby zvážil, jak by riskoval, kdyby musel s duší tak obtíženou hříchy předstoupit před poslední soud.
"Já se ničeho nebojím," prohlásil tvrdohlavě rytíř. "Vím, že Pán je dobrý a milosrdný. Stačí, když těsně před smrtí řeknu tři slova, která mi zajistí věčnou spásu: Ježíši, smilování, odpusť. "
Řeholník pokrčil rameny a rytíř se s halasným smíchem vrátil k nevázanému životu. Jednoho dne přišla strašná bouře. Rytíř právě uháněl na koni po břehu řeky. V sousedním hrabství se konala slavnost a on ji nechtěl zmeškat. Vtom uhodil blesk a kůň se vylekal tak, že shodil rytíře do divokého proudu.
Poslední tři rytířova slova zněla: "Zdechni, hloupé zvíře!"
* * *
Dvě rybky plavaly bok po boku. Náhle se mladší zeptala té starší: "Co je ta věc, o které všichni mluví?"
"Jaká věc?"
"Moře."
Starší rybka se hlasitě rozesmála (jak hlasitě to jen ryby dovedou):
"Tohle je přece moře! Plaveme v něm."
Mladší rybka pochybovačně zavrtěla hlavou: "Tomu nevěřím. Tohle je jen slaná voda!"
(Vybráno z knihy Bruna Ferrera "Živá voda pro duši")
