STOPY

Jedné noci měl jeden člověk sen. Zdálo se mu, že se prochází po pláži s Pánem Ježíšem. Na nebi se v záblescích promítaly scény z jeho života. Při každé scéně si všiml dvou otisků stop v písku - jedny patřili jemu a druhé Pánu Ježíši. Když před ním zableskla poslední scéna, ohlédl se po stopách a všiml si, že častokrát zůstaly na cestě otisky jen jedněch nohou. Taky si všiml, že tomu tak bylo v nejsmutnějších dobách jeho života. To ho trápilo, a tak se Pána zeptal: "Bože, tys mi slíbil, že jakmile se rozhodnu tě následovat, půjdeš celou cestu se mnou, ale všiml jsem si, že v těch nejtěžších dobách mého života zůstaly v písku jen jedny stopy. Nechápu, proč jsi mne opustil, zrovna, když jsem tě potřeboval nejvíce!" Pán odvětil: "Mé drahé dítě, miluji tě a nikdy bych tě neopustil. Ve chcílích tvého soužení a utrpení, tam, kde vidíš jen jedny stopy, jsem tě nesl v náručí."

(Zdroj: letáček Brněnské tiskové misie)