PENÍZE A HOJNOST

Co představují peníze? Když se na semináři začne mluvit o penězích, ptám se lidí v sále: "Co znamenají peníze a v čem spočívá jejich úloha?" Zřídka mi odpoví něco srozumitelného. A to nehledě na to, že mezi účastníky často bývají ekonomové a účetní.

Zkuste, drazí čtenáři, odpovědět na tuto otázku, aniž byste pokračovali dál ve čtení. Jen tak pro vlatní kontrolu.

Tak co? Přece s penězi přicházíme do styku každý den. Ale co o nich víme?

Jednou z příčin, proč někdo má dostatek peněz a jiným stále scházejí, je skutečnost, že ve školách neexistuje předmět, který by vyučoval o penězích. Rodiče o tomto tématu také nemluví, poněvadž o něm často sami nevědí. Proto když syn a dcera dospějí a osamostatní se, narazí na velké množství problémů.

Teď se věnujme samotnému jevu peněz. Ve výkladovém slovníku ruského jazyka se o penězích říká následující: "Peníze jsou kovová nebo papírová platidla, která představují výši hodnoty při nákupu a prodeji." Suše, lakonicky a naprosto správně.

Tato definice vysvětluje úlohu peněz: "Peníze jsou prostředkem pro získání zboží, služeb a práce." Odsud plyne druhý geniální závěr. Abychom měli peníze, musíme umět je používat a vědět, proč je potřebujeme.

Peníze jsou nářadím. Nářadím pro získání věcí a služeb. Ty potřebujeme pro uskutečnění našich záměrů. Proto je potřeba  využívat je účelně, tedy vládnout jimi ve svůj prospěch a prospěch ostatních lidí. Například kladivo má určitou funkci - zatlouká hřebíky. Pokud bychom mluvili o počítači, je polyfunkční, ale myslím si, že byste jej stěží používali jako stojan na květiny.

V poslední době se objevilo velké množství informací o podstatě peněz. Říká se, že peníze je potřeba mít rád a chovat se k nim jedině s úctou. Souhlasím. Ale do jaké míry? A co vůbec znamená mít rád peníze? Neskrývá se v tomto spojení slov úskok?

Byl jsem svědkem toho, jak se účastníci jednoho semináře učili vyjadřovat lásku k penězům. Údajně to dělali proto, aby k sobě přitáhli peníze, tedy získali jejich "náklonnost". Myslím si, že je to naprostá hloupost! Je to stejné, jako bych vyznával lásku toaletnímu papíru nebo záchodové míse, které nemám, a ucházel se o jejich "přízeň".

"Milá záchodová míso, mám tě tolik rád..." Je to směšné, že ano?

Podle mého názoru podobný tréning rodí spíše chamtivost. Nedávno jsem koupil starý kreslený film "Mauglí" a s potěšením jsem si jej s dětmi pustil. Líbil se mi tam jeden okamžik. Mauglí a hroznýš Ká sestoupili ke zříceninám starého města. Bylo tam velké množství cenností. Mladík se dotkl zlata a zeptal se: "Nač jsou všechny tyto věci? Přece se nedají jíst!" Ve skutečnosti peníze, zlato a drahokamy neměly pro Mauglího žádnou hodnotu. Potřeboval jen kinžál, tedy to, co mu pomáhalo žít a bránit se.

Při páci s lidmi jsem objevil zajímavý fenomén. Pojmenoval jsem ho "zdražení citů". Hned to vysvětlím. Kolik toho potřebuje dítě pro radost? Málo! Stačí mu bonbon. Když dospívá, potřebuje počítač, mobilní telefon, moped. Postupem času, aby dítě získalo stejný pocit radosti jako v dětství, potřebuje už drahé auto. Tedy za pocit radosti se musí platit tisíckrát víc.  Ale to je přece nesmyslné! Copak radost časem zdražila? Ne. Radost zůstala, jaká byla. Jednoduše se člověk ještě stále nenaučil radovat. A stejně tak jako narkoman potřebuje stále větší "dávky" věcí, aby dosáhl pocitu radosti. Ale vždyť za peníze se dají získat jen věci, city - ne. Věci chátrají, ale city - nikdy. Právě naše city vytvářejí všechny předměty na světě.

Jak naznačuje definice, peníze nejsou nic jiného, než předmět, jehož pomocí se získává zboží, práce a služby.  Podstatně usnadňují náš současný život a jsou povolány sloužit člověku jako ekvivalent výměny.

Ale celý problém spočívá v tom, že lidé přidělili penězům obrovskou energii a moc, umístili je nad sebe a vůbec nad život. Stali se jejich otroky. Udělali si z peněz doslova drogu. Posuďte to sami. Mnozí lidé se radují, když dostávají peníze, a znervózňují se, zlobí se, když je nemají. Velmi se to podobá  vášni k drogám. Vždyť narkoman cítí uspokojení, když si bere dávku, a doslova kolabuje, když dávka není.

Z úst účastníků mých seminářů často slyším tuto větu: "Peníze, to je energie, obrovská moc i síla." Ale pojďme si vyjasnit tuto situaci, poněvadž většina lidí vůbec nerozumí, o čem mluví.

PENÍZE  ŽÁDNOU  ŽIVOTNÍ  ENERGII  NEMAJÍ! Je důležité to pochopit. Jsou umělým předmětem a nemají žádnou životní energii. I když, nějakou přece mají. Pokud se, například, papírové peníze spálí, uvolní se  teplo. Právě to je energetická složka peněz.

Díky čemu rychle zbohatli první objevitelé Ameriky? Vyměňovali u důvěřivých Indiánů drobnůstky za zlaté ozdoby. Vždyť domorodce zlato vůbec nevzrušovalo. Byl to pro ně lesklý a měkký kov, který ležel doslova pod nohama a byl vhodný pro vyrábění ozdob a kultovních předmětů. Nemělo pro ně takový význam jako pro Evropany.

ŽIVOTNÍ  ENERGII  VLASTNÍ  ČLOVĚK  a celkově jakákoliv ŽIVÁ  BYTOST. Zdůrazňuji slovo ŽIVÁ! Peníze nejsou živé. Nemohou se reprodukovat a podléhají nevyhnutelnému rozpadu. Pokud se octnete v poušti, budete ochotni odevzdat všechny poklady světa za jediný doušek vody, protože jenom voda vám prodlouží život.

Z výše řečeného vyplývá následující formulace: "Peníze jsou předmětem neorganického světa, přičemž předmětem umělým, který člověk vytvořil pro své potřeby. Právě proto je člověk pánem peněz, nikoliv naopak."

Peníze jsou předmětem, tudíž moc a sílu nevlastní. Ale pokud se člověk stane závislým na penězích, moc a síla se mohou projevovat jejich prostřednictvím.

Peníze jsou oblastí vysokého napětí. Je to prostředek vymyšlený temnými silami pro získání pozornosti člověka, pro zotročení jeho vůle. Člověk vždy byl uprostřed vzájemného působení temných a světlých sil. Ale peníze se mohou stát významným prostředkem ve vývoji člověka. Jenomže je potřeba se k nim správně chovat. Pokud víte, jak fungují peníze, získáváte nad nimi moc. Potom začínají peníze pracovat pro vás, ne opačně. Od tohoto okamžiku začínáte vytvářet bohatství.

( Valerij Sinelnikov: Skutečné bohatství aneb Kde je zakopán poklad)