VÝLET DO POLNÉ.
Již delší dobu jsem chtěla navštívit městečko Polná u Jihlavy. Zajímám se o Hilsneriádu, a protože chci o této krutosti napsat článek, chtěla jsem navštívit místa s Hilsneriádou spojená, osobně.
Včera se tedy moje přání naplnilo. A byl to úžasný den! Jen tak mimochodem - ještě mne bolí nohy z toho, kolik jsem toho nachodila a prochodila.
Cestu autobusem jsem si užívala, Vysočina je překrásná krajina. V Polné jsem byla před půl devátou ráno. Chtěla jsem se podívat do chrámu, jeho majestátnost mne vždy okouzlovala, ale otvírali až v děvět. Prochodila jsem si tedy Husovo náměstí - a bylo co obdivovat a fotit. Trojiční sloup, kašny, středověká studna, dům, ve kterém bydlela v letech 1840 - 1842 spisovatelka Božena Němcová. Uprostřed náměstí je park s překrásnými lípami. V centru parku ta nejkrásnější lípa - Strom republiky.
Vrátila jsem se do chrámu. Je tam informační centrum a pokladna. Vítaly mne dvě ženy. Jedna v pokladně, a druhá - starší paní, byla průvodkyně. Byla jsem jen sama, jedna jediná, ale měly radost, jako kdyby přijel celý autobus turistů. Řeknu vám - s takovou ochotou, přívětivostí a nadšením, jakým jsem byla přijata, tak s tím jsem se ještě nesetkala.
Paní průvodkyně mne provedla všude. Nejen chrám samotný. Prošly jsme všechno. Ochozy, místnosti, skrytá zákoutí. Paní mi ukázala všechny zvláštnosti, o všem měla informace a podrobnosti. Mnoho kuriozit zde můžeme vidět. Například lavice pro kata... Nebo obrázek Panny Marie Klasové... Tabule s olověným sklem v některých oknech na ochozech... Lustr vyrobený v z olovnatého křišťálu z Kamenického Šenova, který v paprsích slunce svítil všemi barvami... Skříň, která vlastně byla dveřmi na ochoz, a zevnitř byla popsaná nápisy švabachem, či dokoce nápisy hebrejskými! Originální kněžská roucha ručně vyšívaná a používaná v minulých stoletích...
Takové průvodcovství a výklad - do nejmenších podrobností o všem, jsem se ještě nesetkala. Dokonce mne paní upozornila na andělíčka na jednom z baldachýnů, který ukazoval holý zadeček... Prý se tvůrce andělíčků nějak nepohodl s jedním významným občanem, a ta andělíčkova prdelka byla určena jemu...
Bylo to absolutně dokonalé, úžasné! Je to paráda, když se setká člověk s člověkem na stejné vlně.
Pak jsem šla do židovského města a do muzea v Rabínově domě. Je zde stálá expozice věnovaná Leopoldu Hilsnerovi. Kromě toho jsem zde mohla obdivovat mnoho dalšího. Mikve, černá židovská kuchyně, zimní modlitebna, kavárna, krásná kachlová kamna...
Mladá paní (nebo slečna) z pokladny byla také mimořádně milá, přívětivá a ochotná. Otevřela mi synagogu i vchod do synagogy pro ženy. Všude jsem dle své vůle mohla fotit, kolik se mi ráčilo. Nezapomenutelné zážitky! Pořád jsem plná nadšení...
Pak jsem se odebrala na zámek a hrad, udělala pár fotek a šla pěšky směrem k vesničce Věžnička, kde v lese Březina byla 1. dubna 1899 nalezena brutálně zavražděná mladičká švadlenka (19 let) Anežka Hrůzová. Cestou k tomuto místu zastavilo auto a pan řidič se ptal, zda jede dobře k fiktivnímu hrobu Anežky. No páni! To je ale náhodička! Vzal mne do auta a hledali jsme spolu. Místo jsme našli, já vystoupila a pán šel hledat místo k zaparkování auta. Pán se ptal na moji trikolóru na halence s butonkem, tak jsem se ho zeptala, zda je vlastenec. Řekl, že je spíš nacionalista. Označení "vlastenec" je mi ale milejší. Ale moji odbojářskou obálku jsem dala, že tam najde vysvětlení mé trikolóry.
Udělala jsem si videjko z místa nálezu zavražděné, ale měla jsem trému - i když k tomu nebyl důvod a moje povídání nebylo to pravé ořechvé, jak jsem zamýšlela. Nevadí. Pak jsem šla zpět pěšinkou, abych viděla, kde začíná. Toho pána z auta jsem opět potkala a vysvětlila jsem mu, kde najde pěšinu k fiktivnímu hrobu. On mi zase vysvětlil, kde přesně leží skutečný hrob Anežky Hrůzové. Srdečně jsme se rozešli a já pádila zpět do Polné.
Na hřbitově u kostela sv. Barbory jsem chvíli zdržela. Jsou zde k vidění opravdové skvosty mezi náhrobky. Hledaný hrob jsem našla snadno, udělala pár snímečků a pádila na autobus.
Byl to úžasný výlet, plný skvělých zážitků, nezapomenutelný. Setkala jsem se jen z dobrými lidmi. Dokonce se zde lidé na ulici zdraví. Mnozí mi popřáli dobrý den, i když mne neznali. Setkávala jsem se jen s přívětivostí a laskavostí. Lidskost ještě neumřela.
Více obrázků z Polné najdete na fb: www.facebook.com/sasenka.cakanova, nebo hledejte podle jména, a to Majka Minárová. Celkem čtyři soubory snímečků z Polné.