BÁSEŇ PRO JARMILU
Závistí ti blednou líce,
svaž tu závist do kytice
a polož ji na hrob
- neznámého vojína –
A v srdci tvém růže vadne,
růže bílá – proč tak chřadne?
Duše moje, duše milá,
Proč jsi růži nezalila?
Stojím za dveřmi a klepu,
kdo otevře mi, vejdu k němu,
pozvi Lásku v srdce své.
Vyženeme všechny škůdce,
vyplejeme záhony,
bílá růže, i když vadne
opět sladce zavoní.