Udělala jsem si otestování této knihy. Pozitivní vyzařování - 20%, inspirace temnotou - 80%, inspirace světlem - 20%. Není více co říct. Možná, kdybych si tuto knihu otestovala hned, nebyla bych si ji koupila a nespadla bych do komerční pasti. Nelituji však - zkušenost je k nezaplacení.
GALILEJEC
Tahle knížka je pro mne obrovským zklamáním. Jedna z velmi mála knih, které opravdu NEDOPORUČUJI.
Již na začátku jsem se doslova zhrozila, když jsem zjistila, že autorka převrátila pojmy světla a tmy. Archandělé jsou černí, s dlouhými černými křídly, nebe je černé, jen v dálce svítí Boží trůn, ďábel je popisován v bílém rouše jako bodrý dobrotivý chlapík... Mám dojem, že jde o podvědomé programování. Dobro není dobro, ale zlo! Temnota je dobro! Světlo je zlo! Toto je poselství zasévané do podvědomí čtenářů. Knížka se mi zhnusila, ale snažila jsem se číst dál. Jošua (Ježíš), hlavní hrdina, není Boží Syn (Bůh z Boha, Světlo ze Světla - jak to formuluje katolická církev), ale jeden z archandělů - černý, s dlouhými černými křídly, jak jsem již zmínila dříve. To, že se Ješua oženil s Dinou (a nakonec měl i dítě) mně neirituje. Proč by Ježíš nemohl žít jako každý jiný člověk, vždyť v naší realitě 3D byl člověkem. Když jsem pak četla o nevěře jeho ženy, dokonce s Pilátem! - odhodila jsem knížku na několik týdnů. Když jsem se pak dočetla o nevěře samotného Ješui, zase letěla knížka do kouta a ležela tam snad půl roku. Mezitím jsem přečtla několik dalších knížek, než jsem se odhodlala k opětovnému čtení. Hlavně proto, abych vám o této knížce mohla napsat a varovat vás.
Když jsem pak četla o tom, jak Ješuovi blízcí pili jeho krev z kalicha, zvedl se mi žaludek. No - hnus, velebnosti! Pití krve praktikují satanisté a veškerá temná havěď, ale rozhodně ne lidská bytost!
Knížku jsem četla velice dlouho, i když má pouhých 206 stran. Obsahuje také hluboké duchovní pravdy. Jenže - když do sklenice nakapete dvě tři kapky jedu, je otrávená veškerá voda ve sklenici.
Hledala jsem na netu recenze na tuto knihu. Je jich málo a veškeré hodnocení pozitivní. Copak to čtenáři nevidí? Tu lež, to převrácení základních pojmů? Autorka evidentně čerpala inspiraci z temného zdroje. To je mi jasné.
Žádné ukázky z knihy zde neuvedu, protože k tomu bych potřebovala povolení autorky. Nemá to ani cenu. Ani obrázky sem dávat nebudu. Toto dílo, i když řemeslně mistrovsky zvládnuté, si to nezaslouží. Avšak vkládám sem diskuzi. Jsem zvědavá na vaše názory. Děkuji vám.
*****
Autor: Kristýna Freiová, vydalo nakladatelství Fortuna Libri v roce 2017, počet stran 206.