SVOBODA JE VRCHOLEM PYRAMIDY OSUDU

Vaše úroveň svobody závisí na tom, na jakém stupni vývoje poznání se nacházíte. Čím je tento stupeň nižší, tím je menší vaše svoboda. Jsou snad živočichové svobodní? A co rostliny, kameny, hmyz....? Svobodu nemají dokonce ani lidé: jsou ovlivňováni, vedeni, nuceni k něčemu, jsou za ně přijímána rozhodnutí. Aby se člověk stal skutečně svobodným, musí se nevyhnutelně pozvednout na Božskou úroveň. Svobodu lze obdržet jenom na tomto vrcholku a nikde jinde. Úplnou svobodu má pouze Bůh, ostatní bytosti ji nemají. Čím je člověk blíže Bohu, tím se může stát svobodnějším. Nebude to však svoboda lidská, ale Boží.

Člověk od Boha očekává svobodu a doufá, že jej božská pravda osvobodí. Ale i Bůh od člověka očekává svobodu, čeká svobodnou odpověď člověka na své volání. Svobodu vám poskytuje pravda. Svobody je však zapotřebí i k přijetí samotné pravdy. Pravda nemůže být nikomu vnucována násilím, a stejně tak je tomu i se svobodou. Je málo pravdu přijmout, Boha je nutné přijmout svobodně. Svoboda nemůže být důsledkem donucení, i kdyby k ní nutil sám Bůh.

Boží plán se světem a člověkem nemůže být naplněn bez svobody člověka, bez svobody ducha. Svoboda člověka je založena na vůli Boží. Člověk musí plnit tuto vůli. Boží vůlí je, aby člověk byl svobodný duchem. Nestačí říci, že člověk musí plnit vůli Boha, je nutné zjistit, v čem tato vůle spočívá. Má-li být člověk svobodný, tak upevněním svobody člověka je splněna vůle Boží. Jak často se však člověk lehce vzdává volnosti ve jménu klidu a dobra! S námahou snáší nesmírné břemeno svobody a je připraven je odhodit nebo vložit na silnější bedra. Svoboda není spojena s formou života, ale s jeho obsahem, s bezednou hloubkou bytí. Odmítání svobody je však vždy uvržením sebe sama do otroctví pomíjivosti. Člověk sám volí stupeň své svobody. Telátko přivázané na provázku má svobodu pohybu jen tam, kam dosáhne šňůra. Člověk sám sebe přivazuje a sám také určuje délku provazu.

(Sun Light: Umění ovládat osud)