RADOST ZE ŽIVOTA

Každý chce svůj život prožívat radostně, žít v radosti pořád. Tak proč se nám to nedaří? Proč nejsme každý den od rána do večera, veselí a spokojení? Hlavně si uvědomme, že „být veselý“ neznamená „mít radost“. Jsou to dva zcela odlišné pojmy. Radost je vnitřní stav bytosti, veselost je vnější projev, a ten nemusí být postaven na základě vnitřní radosti. Veselost si můžete uměle přivodit třeba alkoholem, návštěvou taneční zábavy či plesu a tak podobně. To vám však nezaručí, že budete prožívat radost. Radost se vůbec nemusí projevovat veselím. 

Například – měla jsem před několika lety poraněné zápěstí, které mne teď občas bolí, hlavně, když pracuji více, než je zdrávo. Ale i když cítím bolest v zápěstí, raduji se, že to zápěstí mám a že dokonce můžu, téměř bez omezení, pracovat. Nejuchám a netančím, ale pociťuji vnitřní radost a vděčnost. Radost je úzce spojena s vděčností. Bez vděčnosti není možné prožívat radost. Všechno je vzájemně propojeno. Mít radost ze života znamená, že jsem za svůj život i osud vděčná, vážím si svého života i života druhých. Radost nám dává pocit klidu a míru v duši a je to barometr kvality naší duchovní práce a našeho žití.