VESMÍRNÉ ZÁKONY PLATÍ JAKO GRAVITACE

Rád bych se ti, milý příteli, svěřil s jednou mou vlastností, která zvláště na začátku mého hledání dlouho brzdila a znesnadňovala realizaci mého Rozhodnutí dožít svůj život ve zdraví a radosti. I způsobem, kterým se tohoto brzdícího faktoru zbavuji. Jde o nedůsledné uplatňování vesmírných principů.

Dle mých zkušeností nejen já, ale i řada těch, se kterými se na své Cestě setkávám, víme, že určitý vesmírný princip harmonického života platí obecně. Říkal jsem si však s ostatními: "Pro mě to zatím neplatí, je to pro mě velmi těžké.Nemohu tak lehce změnit své myšlení a chování, je to přece zakotveno v mém dětství, mohou za to rodiče, společnost nebo geny, prostě kdokoliv kromě mě." Ujišťoval jsem se, jak je to pro mne těžké až nemožné nežárlit, nezávidět, nekritizovat, přestat chtít, aby se ten druhý choval podle mých přání. "Já se přece nemohu jen tak zbavit závislosti, nemohu respektovat svobodu bytosti, nemohu milovat ze dne na den toho druhého jako sebe samého, nemohu se zbavit strachu a vůbec všeho, na co jsem zvyklý, co jsem dosud považoval za důležité nejen já, ale i většina společnosti." Časem jsem pochopil, že když budu myslet a naříkat, jak je to těžké, tak to těžké bude, vždyť přece myšlenka je prvotní a má schopnost se změnit ve skutečnost.

Moje touha a potřeba splnit Rozhodnutí, dožít svůj život ve zdraví a radosti byla však tak silná, že jsem se těmito mými pochybnostmi nedl odradit. Postupně jsem dospěl k názoru, že, jak se říká "zakopaný pes", je v tom, že do hloubky své duše si nechci připustit, protože pochybuji, že respektování vesmírných zákonů, zajišťující soulad s Vesmírem, je jedinou Cestou změny mého života. To jsem ještě nevěděl, žen tím mohu změnit i své okolí a přispět také ke změnám světa.

Najednou jsem se ocitl v situaci, se kterou jsem se setkal u jiných. Když jsem v minulosti jako pracovník v oblasti obecné teorie systémů přicházel s novými organizačními návrhy, setkával jsem se s jedněmi, kteří hledali důvody, proč je není možné realizovat, zatímco druzí hledali způsoby, jak tyto náměty uvést v život.

Stál jsem tedy před rozhodnutím, na kterou stranu se postavím. Protože se miluji a mám rád život, nastoupil jsem Cestu těch druhých a hledám způsoby, jak na to. Položil jsem si otázku, zda-li zákony Vesmíru jsou tak mocné, abych jejich neplnění ohrozilo i můj život.

 Našel jsem odpověď v zákonu gravitace - přitažlivosti. Je to zákon, který platí od věků do věků, kdy na planetě Zemi nebyl ještě člověk. Myslíš, milý příteli, že tento vesmírný zákon platí v každém okamžiku pro každého a pro všechno? Stačí tvá zkušenost, že gravitace je a jak působí, abys například neskočil z pátého patra?

Jsi přesvědčen, že i u ostatních vesmírných zákonů je to stejné a že tedy platí v každém okamžiku, promkaždého a pro všechno, co existuje ve Vesmíru, i když následek jejich nerespektování nemá takový prokazatelně okamžitý účinek jako gravitace?

Zvaž sám, milý příteli, zda jejich neplnění nevznáší disharmonii do Vesmíru, planety, lidstva i do tvých silových polí jako buňky Vesmíru? Nemyslíš, že nakonec můžezničit i tvůj život, tvoje zdraví, spokojenost i radost ze života? Já sám jsem přesvědčen, že dostoupí-li mnou zaviněná disharmonie s Vesmírem neplněním některého ze zákonů neúnosné výše, může být dosavadní forma mého života ohrožená nebo zničená. Vím, že to tak je.

A tak ve vlastním zájmu, když v některém okamžiku mého běžného života se mi nedaří uskutečňovat vesmírné zákony, vzpomenu si na gravitaci. Věř nebo nevěř, milý příteli, pomáhá mi to. Stále více se mi daří právě v těch obyčejných chvílích života naplňovat vesmírné zákony skutkem, zvláště pak při uplatňování Lásky jako všeoživující a všeharmonizující síly Vesmíru.

Pochopením gravitace a připomínáním jejího účinku přispívá k respektování vesmírných zákonů i v mém obyčejném denním životě. A to pro mě není málo.

Zdroj:

Michal Burda: Vesmír v nás, Filosofie Věku Vodnáře pro každého, strana 56-58. Vydalo nakladatelství Fontána v roce 2000.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.