JEN LÁSKA JE SKUTEČNÁ

Nepřestávám žasnout nad krátkozrakostí většiny lidí. Mám hodně známých, kteří jsou denně posedlí vzděláním svých dětí: která škola je nejlepší, jestli je dát na soukromou školu, nebo na státní, která střední škola je nejlíp připraví na vysokou, do jakých kroužků a mimoškolních aktivit své ratolesti přihlásit, aby se dostaly právě na TU vysokou, na TEN obor a tak dále. Tito lidé si myslí, že svět ustrnul v čase, že budoucnost bude jen přesným otiskem přítomnosti.

Když budeme kácet lesy a ničit zdroje kyslíku, co budou tyto děti za dvacet, třicet let dýchat? Když otrávíme vodní zdroje a potravinové řetězce, co budou jíst? Když budeme dál slepě zahlcovat ovzduší fluoridem uhličitým a dalším organickým odpadem a dělat díry do ozonových vrstev, budou tu moci žít? Když přehřejeme planetu skleníkovým efektem a hladina oceánů stoupne, když zaplavíme pobřeží a všechna níže položená území, kde budou žít? A děti a vnočata v Číně a Africe a Austrálii a všude jinde jsou stejně ohrožené, protože všechny jsou obyvateli naší planety, ze které nemohou uniknout. A nezapomeňte na to. Pokud reinkarnujete, tak až k tomu dojde, budete jedním z těch dětí. Jak se můžeme tolik a s takovými obavami zabývat maturitami a přijímacími zkouškami na vysokou, když tu pro naše potomstvo možná ani nebude svět?

Proč je každý tak posedlý dlouhověkostí? Proč vymačkat pár ještě nešťastnějších let stařeckého konce? Proč se tolik zabýváme hladinou cholesterolu, otrubovými dietami, výpočtem tuku, cvičením aerobiku a podobně? Není logičtější žít radostně teď, prožít naplno každý den, milovat a být milován, než se tolik znepokojovat fyzickým zdravím v neznámé budoucnosti? Co když žádná budoucnost nebude? Co když je smrt propuštěním do blaženosti? Neříkám, abyste nedbali na své tělo, netvrdím, že je správné kouřit, nadměrně pít nebo zneužívat některé látky či být obézní. Toto vše působí bolest, žal a neschopnost. Jen se tolik nezabývejte budoucností. Najděte si své dokonalé štěstí dnes.

Ironií je, že s tímto přístupem a šťastným životem v přítomnosti budete stehně žít déle. Naše těla jsou auta a duše jejich řidiči. Vždy si pamatujte, že vy jste jen řidič, ne auto. Neztotožňujte se s vozidlem. Důraz, jaký se v dnešní době klade na prodloužení života, na to, abychom žili do sta let i déle, je šílenství. Je to, jako byste svou starou fordkou chtěli najezdit dvě stě nebo tři sta tisíc mil. Tělo auta rezaví, převody jste dali už pětkrát opravit, z motoru odpadávají součástky, a vy je pořád odmítáte dát do šrotu. A zatím na vás přímo za rohem čeká nová corvetta. Jediné, co musíte udělat, je opatrně vystoupit ze staré fordky a vklouznout do té krásné corvetty. Řidič neboli duše se nikdy nemění. Mění se jen auta.  A mimochodem - myslím si, že na vás na silnici možná čeká i ferrari.

(Vybráno z knihy Briana L. Weisse "Jen láska je skutečná")