SETKÁNÍ S BOŽÍ MATKOU
Včera jsem byla v Budapešti, byl to zájezd s průvodkyní. Bylo to skvělé, ale o tom tento článek nebude.
Až teprve na závěr výletu, kdy jsme čekali na autobus, bylo to na boční straně baziliky sv. Štěpána, jsem se procházela kolem baziliky. Uviděla jsem v zadní části stavby osvětlený vchod a pár schodů. Přesně naproti dveří, v bílém jasném světle - jasně že elektrickém, nešlo o tzv. mystické světlo -
jsem uviděla nádhernou sochu Panny Marie Fatimské. Byla jsem přitahována dovnitř, k ní. Vešla jsem a vyšla těch pár schodů. Paní, která to tam hlídala, mne chtěla vypoklonkovat ven, že vchod je zepředu, a otevřela mi dveře do ulice. Směle jsem se jí zeptala, zda si můžu tu nádhernou sochu Matky Boží vyfotit. Představte si, že mi rozuměla a kývla hlavou, že ano.
Vyfotila jsem si tedy Pannu Marii, pak jsem padla na kolena začala s Maminkou promlouvat. Vyjádřila jsem své štěstí, že ji vidím a vděčnost za to, jak mne provází a ochraňuje. Nejen mne, ale všechny moje drahé. Vzhlédla jsem k Panně - a musela jsem brečet štěstím. Její tvář byla ŽIVÁ!!! Ty její oči - to je něco nepopsatelného. Vlídně a s velkou LÁSKOU se na mne usmívala. Koupala jsem se v blaženosti a extázi. Dívala jsem se na sochu a viděla jsem živou bytost.
Po chvíli jsem se vzpamatovala a vyfotila jsem si i její tvář. Jenže na fotkách to vidět není... Na fotce je její tvář jako tvář sochy, ne jako tvář žijící bytosti.
Nelze sporostředkovat, co to je, vidět něco takového. Já vím, mnoho lidí mi poví, že je to klam smyslů, že se nedá věřit ničemu, ani tomu, co slyšíme, ani tomu co čteme, ani tomu co vidíme. Já ale říkám: Ano, tohle všechno je pravda. V tomto případě však jde o něco jiného. Žijící, přenádhernou, nepopsatelně krásnou tvář Panny Marie viděla moje duše. Oči to jen potvrdily. Tak, jako Ježíš žije, je to skutečná bytost, žije i jeho a zároveň naše nebeská maminka, Panna Marie.
Přidávám dvě fotky Panny Marie Fatimské z baziliky sv. Štěpána:
