VRTOCHY POČASÍ V HISTORICKÉM KONTEXTU

Jako téměř každý rok, i letos nás překvapil prudký nástup opravdové zimy. "Česko pod sněhem" halasně hlásá TV Nova a ostatní stanice se také předbíhají jak co nejbarvitěji vykreslit kalamitu. Zdá se, že ať je počasí jakékoliv, vždy je něco špatně. Je to pravda jen částečně, protože na průběhu počasí v posledních letech je jasně čitelný "podpis" chemtrailsů a šílených "vědeckých" experimntů s HAARPem. Že globální oteplování je jen fámou, za kterou se skrývají snahy zavést uhlíkovou daň už chápe stále lidí - vždyť v reálu je stále chladněji a zima je prakticky v každém ročním období. Je pravdou že v minulém a předminulém století nebylo tolik aut, silnic a dálnic, letadel a ani tolik fabrik a úřadů... Ale záznamy o počasí v kronikách jsou určitě víc než zajímavé. Nabízím vám záznamy z kroniky obce Jámy, ve které teď bydlím a kde se konečně cítím být opravdu DOMA. Toto jsem našla v knize Ivana Štarha "Jámy", která vyšla v roce 2002 při příležitosti 750 let existence naší obce.

"MRAZY, VEDRA, SUCHO A ZÁPLAVY.

Stará školní kronika byla věnována především záležitostem školy a fary, učitelé však do ní zapsali i události, které ovlivnili život celé vesnice. Jedněmi z takových mimořádných událostí byly výkyvy počasí. Tak v roce 1885 byl neobyčejně teplý duben, od počátku května se však počasí podstatně změnilo. V noci z 15. na 16. května napadlo tolik sněhu, že sněhové závěje zůstaly ležet několik dnů. Nedaleko Ostrova dokonce v sněhové vánici této noci zahynuli dva vozkové a podobných případů prý bylo na Vysočině více. Dne 6. září 1902 překvapila Jámy bouře s průtrží mračen. Obrovské množství vody, valící se od Vejdochu, ničilo ploty, odnášelo dříví z dvorků, spláchlo ryby z rybníků. Různé předměty z horní části obce byly po bouři rozneseny po dvorech a kůlnách v celé obci, ryby z rybníků nalézali občané ve chlévech, ovoce ze stromů bylo otlučeno, úroda na polích z větší části zničena. V létě 1904 bylo tak velké sucho, že v Jámách vyschly téměř všechny studny. Jen u Janderků (č.2) a u Táferských (č.8) zůstalo ve studních trochu vody, která musela dostačovat pro celou vesnici. Rybníky na návsi i Obecník vyschly úplně, voda pro dobytek se musela dovážet ze Sádků u Hlinného.

KRUTÁ ZIMA 1929.

Rok 1929 začal v celé republice tuhými mrazy, které vystupňovaly v polovině února a trvaly až do začátku března. Teploměr na okně školy naměřil ve dnech 11. a 13. února -32,5 stupňů celsia. Vichřice, která mrazy doprovázela, způsobila kalamitu v dopravě, na 75% zvěře v lesích zahynulo, zmrzly brambory ve sklepích, dobytek, hlavně mladší, ve chlévech i další domácí zvířata. Zamrzly studny a čerpadla. Pro nedostatek topiva bylo ve školách zastaveno vyučování. V J8mách se neučilo ve dnech 18. - 28. února. Obecní kronika poznamenala, že není pamětníka takové zimy za posledních 153 let. Škoda na ovocných stromech se poznala až na jaře, kdy zůstala většina stromů suchá."