SPIRITUÁLNÍ PARTNERSTVÍ

Partnerství ženy a muže naplněné spiritualitou a láskou vychází z uvědomění, že oba jsou součástí jednoho celku, že ve své podstatě nejsou odděleni. Je založeno na respektu a svobodě, kdy si oba dva i v partnerství uchovávají svobodu a v prvé řadě respektují sami sebe. Z toho pak vyplývá respekt ke svobodě toho druhého. Všichni jsme svobodní a když respektujeme svobodu druhých, oni respektují naší svobodu.

Ve své nejvnitřnější podstatě všichni chceme najít partnera, muže či ženu, v jehož přítomnosti se můžeme cítit svobodně a respektováni takoví jací jsme a kterému můžeme svobodu a respekt dávat také my. Když takového člověka najdeme, je naše partnerství radostí a místem sdílení lásky.

Spirituální partnerství je značně odlišné od toho, co obvykle lidé na Zemi provozují a nazývají to "vztahy" nebo "manželství" a co lze spíš přirovnávat k malým rodinným válkám, manipulaci, ovládání, kontrole, závislosti, uzurpaci či loupeži.

Problém se vztahy v současnosti je v tom, že mají zaplnit prázdnotu v srdci, kterou lidé pociťují. Lidé hledají někoho, kdo jim dá smysl života, pro koho můžou žít, kdo jim dá důvod milovat. A myslí si, že pokud nikoho nemají, jejich život nemá smysl a že nemá smysl láska. Aby to všechno měli, POTŘEBUJÍ toho druhého a předpokládají, že jim to ten druhý dá.

Ve fázi zamilovanosti to také dostávají a sami to i dávají a černá díra v srdci se zdá být zaplněna, ale pak zamilovanost pomine a partneři začnou licitovat jestli dostávají tolik, kolik dávají a energie se zastaví. Ukáže se, že zaplněnost černé díry byla jen iluze, protože ona je bezedná a ani tisíc vztahů jí nezaplní, dokud jí nenaplní každý z nás sám. Tehdy začíná BOJ o energii, přetahovaná, manipulace, kontrola, agresivita, věšení se na krk atd. A v tomhle dnes žije většina párů.

Tento model partnerství nám dnes nabízí naše společnost, žili tak naši rodiče i prarodiče, točí se o něm filmy, máme ho všude před očima. Ale v srdci cítíme, že chceme prožívat něco úplně jiného.

První krok ke spirituálnímu partnerství musí udělat každý z nás sám. Přípravou na něj je naplnění svého srdce láskou, nalezení svého vlastního smyslu života a vykročení na cestu jeho realizace. Každý z nás má v sobě úžasné dary, své vlastní a vnitřní důvody proč žít, a když je sdílíme s ostatními a rozdáváme je, magneticky si k sobě přitahujeme našeho pravého partnera, náš dvojplamen.

Je úžasné, že už mnoho párů se takto našlo. Je to inspirace pro nás ostatní na vlastní oči vidět, jak může partnerství opravdu FUNGOVAT, jak si dotyční dokázali zhmotnit své sny o ideálním partnerství, jak hluboce věřili, že jejich dvojplamen žije a skutečně ho našli.

Mnoho lidí už ovšem je v partnerství, které není spirituální, kdy jeden partner není na duchovní cestě a druhý neví jestli vůbec či jakým způsobem mu na tu cestu pomoci. Přesto mezi nimi je láska a chtějí být spolu. Zde je třeba být si vědomí, že spirituální partnerství je jiný vztah než vztah učitel-žák a pokud se jeden partner pokouší druhého učit, ten vztah se mění na něco jiného. Ale i v neduchovním vztahu může člověk udělat první krok popsaný výše a svou vlastní prací se připravovat na spirituální partnerství a na svobodě druhého partnera je to, jestli se na podobnou cestu vydá také.

Řešení takovýchto vztahů vyžaduje od duchovněji zaměřeného partnera „odevzdání se". Je to velká spirituální práce, která vyžaduje odhodnání a soustředěnost, při níž se člověk musí vzdát představy, že kontroluje Život, musí sestoupit z hlavy do srdce, musí nalézt vnitřní klid a sílu, protože jedině pak začnou fungovat božské zásahy do vztahu. Odevzdání se není přehození zodpovědnosti za svou duchovní cestu na někoho jiného, ale naopak, je to plné převzetí zodpovědnosti za to, za co je člověk skutečně zodpovědný a opuštění potřeby kontrolovat věci, jevy nebo lidi, za které zodpovědnost nemá. Například ve vztahu jsme každý zodpovědný jen za jeho polovinu, ta druhá půlka není naše a náš partner má naprostou svobodu, co udělá. Absolutní svobodu. Pokud se s ním snažíme manipulovat a nařizovat mu, co má v té své půlce dělat, je to snadná cesta k rozpadu vztahu. Ve chvíli, kdy se každý zaměříme jen na prostor, za který máme zodpovědnost a ten tvoříme jako bezpečný a pevný, pak vztah s partnerem se může naprosto změnit a být kosmicky božský, protože oba do něho můžeme dát maximum.

Lidé, kteří již sami první kroky ke spirituálnímu partnerství dělají, ale jsou sami, si automaticky přitahují partnery, které už spiritualita zajímá a kteří se s ní seznamují ze svých vlastních důvodů. Najít partnera, který má jasno, ví co prožívá, co chce od života a co je jeho nejkrásnější představou o sobě, je božské zjevení.

„Jediná láska, kterou mám, je ta kterou dávám.“

Autor: Kamil. Zdroj zde.