KLETBA TÉMĚŘ V PŘÍMÉM PŘENOSU

Dne 23.8.2007 byla v TV odvysílána repríza pořadu "POŠTA  PRO  TEBE".

Nejsem příznivcem tohoto žánru, vlastně se přiznám, že televizi téměř nesleduji. Tentokrát jsem se ocitla v místnosti, kde televize byla zapnutá a tento pořad tam právě běžel. Bylo to dojemné setkání matky a dcery. Matka za pomyslnou zdí, vylévala dceři své srdce. Žádala ji o odpuštění a prosila ji, aby urovnaly a zapomenuly dávné spory. Nežádala mnoho. Přála si jen obejmout svá vnoučata a mít své děti zase všechny u svého stolu.To mně zastavilo. Neodešla jsem, ale s napětím sledovala, jak toto usmíření bude probíhat. Přesně toto je právě okamžik, kdy dojde-li k odpuštění, andělé jásají. Mají neskutečnou nadpozemskou radost, protože duše pochopily sílu odpuštění a našly k sobě cestu. Když nemocná, stará žena, s třesoucím se hlasem dojemně odprosila svoji dceru, které nejspíš opravdu ublížila, měla se odstranit zeď a obě ženy si měly padnout do náruče.

V tomto okamžiku,se však stalo něco nečekaného. Dcera velmi tvrdě matce sdělila, že jí nechce už nikdy v životě vidět a že ji do svého života ani ke svým dětem nikdy nepustí. Její obličej vyzařoval najednou takovou tvrdost a neústupnost, že mi až přeběhl mráz po zádech. Její poslední slova do kamery to byl téměř výkřik. "Ukončete to!!!" tím jasně dala najevo, že neodpustila. Byla příliš naplněna křivdou a sebelítostí. Po této prosbě vstala a chystala se odejít. Čekala jsem, že matce vytrysknou z očí slzy. Muselo to být pro ni hrozné zklamání. Z její vrásčité tváře jsem vyčetla prosbu: "Odpusť mi, můj život se chýlí ke konci." Bylo mi jasné, že v tak silně emotivním okamžiku nelze zadržet pláč. To, co následovalo, ale zřejmě nikdo neočekával. Matka vyskočila ze židle a silným hlasem, který už se netřásl dojetím a smutkem, ale byl nabitý zlobou, vykřikla: "Proklínám tě! Proklínám i tvé děti!!!"

Dcera zastavila své kroky a také vykřikla: "To není poprvé, ale je to naposledy!" A rychle opustila televizní studio. Pak moderátorka pořadu vzala do náruče starou, třesoucí se ženu a snažila se utišit její zoufalý pláč. Mladý muž ji přinesl léky na srdce a odvedl stařenku mimo záběr kamer. Pořad skončil. jen já jsem ještě chvíli němě zírala na televizní obrazovku. nějak jsem se z toho zážitku nemohla vzpamatovat. Vždyť tady byla vyslovena kletba téměř v přímém přenosu. Matka proklela svou dceru a vnoučata. Proklela právě ty, které obvykle nejvíce milujeme.

Měla jsem před očima všechny, kteří mi píší o tom, že na sobě kletbu cítí, nebo že sami někoho prokleli a teď nemají klid. taková kletba totiž přetrvává věky. Přechází hranice smrti a vchází při zrození do nového života. není lehké se zbavit jejich následků.

Znovu přemýšlejme o síle myšlenky. Znovu si připoměňme jak důležité je  naučit se odpouštět. Hlídejme si své emoce. Hlídejme si svá slova. Pokud nás někdo rozzlobí, neživme v sobě nenávist. Pokud nám schází schopnost sebeovládání a sebekontroly, prosme anděly o uzdravení našich emocí. Síla odpuštění je skutečná. Její důležitost je zdůrazněná i v bibli.

TEHDY  PŘISTOUPIL  PETR  K  JEŽÍŠOVI  A  ŘEKL  MU:  "PANE,  KOLIKRÁT  MÁM  ODPUSTIT  SVÉMU  BRATRU,  KDYŽ  PROTI  MNĚ  ZHŘEŠÍ?  SNAD  AŽ  SEDMKRÁT?"  JEŽÍŠ  MU  ODPOVĚDĚL: "PRAVÍM  TI,  NE  SEDMKRÁT,  ALE  AŽ  SEDMDESÁTKRÁT  SEDMKRÁT."  (Matouš 18,21-22)

 

CO  JE  TO  ODPUŠTĚNÍ?

Odpuštění je propojení duší.

Kouzelná síla, víc, než lidé tuší.

Pohled do očí, kde ztratila se zloba.

Často nám schází, je příliš krutá doba.

Je jako víra, co umí léčit rány,

zář čistě bílá,co zlu zavírá brány.

Dotek čistých dlaní, poselství od anděla,

naprostý klid zbraní, tam, kde válka neuspěla.

Odpuštění, je jaro v zami ledu.

Čištění srdce od každé kapky jedu.

Je jako vánek, co chladí letní noci,

tvůj klidný spánek a záblesk Boží moci.

 

(Otištěno se svolením autorky. Autor: KYTIČKA, stránky: www.duchovnipomoc.estranky.cz)