SLUNÍČKÁŘI
V každé době a v každém čase jsou lidé rozdělení minimálně na dva tábory. Jedni plavou po proudu a druzí proti proudu. Jedni tancují, jak jim páníček píská, a druzí se odmítají podřídit. Bylo tomu tak i v čase bývalého režimu. Byli lidé, kteří důvěřovali režimu a jiní, kteří mu vzdorovali - snahou o útěk do ciziny, posloucháním "štvavých vysílaček" (rádio "Hlas Ameriky", či "Svobodná Evropa") a podobně. Tehdy nebylo tolik možností, jak se dopátrat pravdy, jako je dnes.
Dnes je to trochu složitější. Ano, samozřejmě, i dnes jsou lidé, kteří tančí; a jiní, kteří odmítají tančit podle noty "páníčků". Televize, noviny, rozhlas nám říkají, co si máme myslet a čemu věřit, co máme odmítat a čemu nevěřit. Za socíku fungovaly rušičky, aby se lidem alespoň stížilo poslouchání jiných zpráv, než těch oficiálních. Dnes si vymysleli "fake news". A nejen to. Každý, kdo smýšlí jinak je onálepkován. Fašista, rasista, xenofob, rusofil a další... Jenomže tato doba je i oněčem jiném. Je zde duchovní pozadí. Tím myslím ne víru v Boha, ale úroveň vědomí.
Sluníčkáři nejsou špatní lidé. Oni opravdu věří, že mají pravdu, že dělají dobře, že tento jejich názor je jediný správný. Havloidé také. Jde o to, že jejich vědomí je na nižší úrovni a nejsou schopni pochopit nic, co tuto úroveň vědomí převyšuje. Na této své úrovni dělají jen to nejlepší, co je možné - vždyť chrání slabé, utečence, sirotky. Ale již nejsou schopni prohlédnout, že tito nejsou ani slabí, ani utečenci, ani sirotci. Úroveň jejich vědomí jim nedovolí uvidět, že tady jde o promyšlenou likvidaci a genocidu Evropy a všech národů.
Všechno v tomto duálním světě je založeno na víře. Koupíš si nějaký lék? Určitě VĚŘÍŠ, co si přečteš o tom léku - jak působí, co obsahuje. Nemáme možnost skutečně si ověřit, zda daný lék ty účinky má, zda obsahuje všechno, co je proklamováno. Nelze jinak, jen věřit. Týká se všeho. Informace na potravinách můžou být pravdivé, ale také nemusí. Jak si to můžeme ověřit? Nijak. Musíme napsanému věřit. Proto je tak snadná indoktrinace lidské mysli. Není dobré bourat lidem jejich víru. Je to bolestivé, je to utrpení. Člověk ztrácí půdu pod nohama. Nedivme se proto sluníčkářům, že se zuby nehty drží své víry a odmítají se podívat pravdě do očí. Oni mají svou pravdu - na té jejich úrovni vědomí. Pokud se však sluníčkář odhodlá hledat souvislosti, je ztracen, zmaten, cítí se vykořeněn. Do té doby, než POCHOPÍ, o co tu jde. Už jen tím, že je sluníčkář ochoten hledat pravdu a podívat se na celou věc z jiného úhlu, již to samotné zvyšuje jeho úroveň vědomí. Ještě výš vytáhne své vědomí, když zjistí, že všechno je jinak a začne hledat jiné pohledy na věc, jiné souvislosti. Dneska je to snadné - internet nám ještě nezakázali, i když se snaží, co jim síly stačí, likvidovat alespoň příspěvky, články a weby, které prostě netančí, jak jim "páníček" hraje a píská.
Nemá žádnou cenu hádat se sluníčkářem, ukazovat mu, že se mýlí a proč. On na své úrovni vědomí má pravdu. Svou pravdu. Ale i my ji máme. Také my máme svou pravdu. Každý na své úrovni vědomí. Se sluníčky se nehádejme, nevnucujme jin naši pravdu. Jediné, co můžeme dělat je modlit se. Modlit se za probuzení lidí. Za probuzení vědomí, aby také oni byli schopni uvidět a pochopit.
