POSLEDNÍ BITVA VZPLÁLA.

 
 
"Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod!" - Toto je refrén slavné Internacionály, hymny dělnického hnutí. Kdo leštil školní škamna za bývalého režimu, ví. Kdo ne - strýček gúgl ví všechno, prosím, hledejte...
Tahle věta z refrénu Internacionály mi stále chodí na rozum, a to není jen tak. Opravdu se jedná o poslední bitvu. Chápejte - jsme těsně před obrovskou změnou. Válka se chýlí ke konci, proto "poslední bitva vzplála". Doba pokročila; a válka vedená proti lidstvu po několik desítek tisíc let, brzy skončí. Dobrá zpráva je, že my, lidé, vyhráváme. Je to válka světla proti temnotě. Ježíš kontra ďábel. Lidstvo proti nelidským predátorům, parazitům a zotročovatelům. 
Lidé se probouzí z umělého spánku navozeného okupanty naší planety. Přeji si, aby se lidé probouzeli ve větším množství, ale i tak děkuji Bohu za každou probuzenou duši.
 
 
V předchozím článku jsem psala o tristní situaci na Slovensku. Lidé jsou vystrašení - nejen tam, ale všude, a donucováni podstoupit nesmyslné testy. Podle některých alternativních zpráv, mnoho lidí onemocnělo po podstoupení tohoto násilného aktu, a to i tehdy, když byli "negativní". Je to zločin - znásilňovaní lidí. Odebírají nám právo svobodné volby, potlačují naši svobodnou vůli Bohem danou - a to globálně, nejen na Slovensku, či tady u nás. Také na Slovensku je aktivní silný odboj. Doktor Harabin, doktorka Krajníková a další. Slobodný vysielač, Infovojna a tak dále. Bála jsem se o své drahé na Slovensku a všechny Slováky, ale už vím, že se není čeho bát. Osvobození budou i ti, kdož se dali testovat ze strachu, pod vlivem propagandy, či té hnusné hypnózy... Je potřeba pracovat se svými strachy, ale o tom napíšu něco příště. 
 
 
 Současná situace je analogií druhé světové. Paralela se Stalingradem. Bitva o Stalingrad se odehrávala koncem roku 1942 a začátkem roku 1943. Znamenalo to obrat ve válce proti fašistům, lépe řečeno ve válve fašistů proti Sovětskému svazu a mnoha dalším národům; a od té doby Rudá armáda již postupně hnala okupanty a osvobozovala další země. Jistě. Od Stalingradu (dnešní Volgograd) až po Berlín a vztyčení sovětské vlajky nad Reichstagem 2. května 1945 proběhlo mnoho bojů, mnoho bitev. Padlo mnoho vojáků, oběti byly obrovské. Jenže díky jejich odhodlání zvítězit a porazit zlo, mohli jsme žít relativně v míru. Stálo to miliony životů. Kdyby to dopadlo jinak, možná by už Slované neexistovali. Plán byl totiž totálně vyhladit slovanské národy a zdecimované zbytky přestěhovat na Sibiř, kde by otrocky pracovali pro elitní Árijskou rasu. Naštěstí vše dopadlo jinak. 
 
 
Mám pocit, že se historie opakuje. Lidstvo teď stojí u bran "Stalingradu" a chystá se rozhodující bitva. Jenže k branám Berlína dnes není tak daleko jako tehdy. Čas se zrychluje a opakovací lekce nemusí trvat léta, ale jen několik dnů, týdnů, či maximálně měsíců; a není potřeba tolik padlých... Sověti tehdy na to byli sami. Dnes máme mnoho pomocníků. Velké světelné armády. To, co tehdy chystali fašisti pro slovanské národy, je teď nachystáno pro každého člověka - lhostejno jaké rasy. Je to NWO, totální otroctví, ze kterého by nebylo úniku. Nebojme se. Tohle se již nepovede. Naopak - ti zloduši, co toto chystají, jsou už teď poraženi. Jejich porážka se brzy zhmotní v naší realitě. 
Každý z nás se může zapojit do boje o planetu a vysvobození lidstva. Naše zbraně jsou hlavně čistá srdce, touha po lepším světě, spojení s Bohem  a důvěra. Bojujeme za lepší svět modlitbou, meditací, dobrými myšlenkami, slovy, úmysly, skutky. Dnes je důležitější než kdy jindy BÝT DOBRÝM ČLOVĚKEM. Pěstovat PRAVÉ LIDSTVÍ. Nejsilnější zbraní a největší silou je však spojení se Stvořitelem a naprostá důvěra v Jeho moc a pomoc. Prostě - žít pod Boží ochranou.